Kniha:Alchymista
Autor:Paulo Coelho
Přidal(a):dafne
Paulo Coelho (* 24. srpna 1947, Rio de Janeiro)
- Je populární současný brazilský spisovatel. Pro svou touhu psát, kterou jeho rodiče neschvalovali, byl poslán do psychiatrické léčebny, kde se musel podrobit elektrošokové terapii.
- Živil se jako dramatik, novinář (fejetony), televizní scenárista a písňový textař brazilských zpěváků. V 80. letech se přiklonil ke katolicismu, vykonal pouť do Santiaga de Compostela a zážitky z ní zužitkoval ve své první úspěšné knize Poutník – Mágův deník.
- Celosvětovou proslulost mu přineslo pohádkové podobenství Alchymista vydané v roce 1988, které se stalo největším brazilským bestsellerem. Píše také fejetony, eseje, vydal knihy rozhovorů a sebraných citátů.
- Coelho procestoval mnoho zemí, píše fejetony i krátká zamyšlení do novin a ochotně poskytuje rozhovory. Jeho knihy ovlivnily životy mnoha lidí a je velice úspěšný i v práci pro UNESCO.
- Coelhovy hrdinové jsou převážně lidé hledající změnu v životním stereotypu. Coelho nabádá k duchovnímu rozvoji a zodpovědnému přístupu kživotu.
- Coelho vAlchymistovi zobrazuje události zrůzných úhlů pohledu. Jako věřící (katolík) a nevěřící.
Dílo:
- Poutník – Mágův deník
- Veronika se rozhodla zemřít- vtéto knize čerpá ze zážitků zpsychiatrické léčebny.
- Jedenáct minut
- Pátá hora (o proroku Eliášovi)
- Záhir
- U řeky Piedra jsem usedla a plakala
Magický realismus
Literární směr ve kterém se prolínají 2 světy. Svět nadpřirozený a reálný. Autoři využívají lidové slovesnosti, mytických prvků. Hrdinové mýtické prvky vnímají jako přirozenou věc a nehledají vnich vysvětlení. Zrcadlení minulosti x přítomnosti, reality x fikce.
Další autoři
- Gabriel García Marquez
- Napsal Kroniku ohlášené smrti, Sto roků samoty
Rozbor díla: Alchymista
Literární druh: velká epika
Literární žánr: román
Jazykový plán:
- Alchymista je přeložen do spisovné češtiny. Na začátcích autor využívá kzdůraznění velká písmena (Vesmír, Osobní příběh, Duše světa).
Objevuje se:
- Přirovnání: „putoval svobodně jako vítr“
- Personifikace: „řeč pouště, duše světla cítí,“ (je zde velmi častá, neživé věci mají vlastnosti živých)
- Kniha je psána prózou.
Tematický plán:
- Místo: Španělsko, Afrika
- Doba: dnešní
Hlavní téma:
- Román Alchymista je o mladém pastýři Santiagovi, který putuje za svým snem.
Hlavní postava:
Santiago – pastýř, vzdělaný – umí číst, chytrý, věrný, vnímavý, odvážný, miluje Fátimu
Příběh popisuje jak se z naivního mladého muže postupně stává moudřejší a odhodlanější člověk, který se nebojí jít za svým snem a uskutečnit si ho.
Ostatní postavy:
- Cikánka – prospěchářská, ale pravdomluvná, má dar proroctví
- Král – všechno ví, moudrý, starý, vidí, zná a cítí věci, které ostatní nechápou.
- Angličan – mladý, nadšený a horlivý pro svoji práci, chce se stát pravým alchymistou
- Sklenář – snílek a idealista, dobrosrdečný, typ člověka, který má sen, ale není schopen si jej splnit. Nemá k tomu dostatek odvahy. Snil o cestě do Mekky, ale vzdal se ho, protože se staral o svůj krám.
- Alchymista – moudrý průvodce, starý muž, učí Santiaga řeči pouště
- Fátima – „ žena pouště“, slušná, zdvořilá, věrná arabská dívka, miluje Santiaga
Vyprávěcí způsoby:
- Er forma (ich forma se objevuje např. ve vnitřních monolozích)
Druhy řeči:
- objevuje se monolog, vnitřní monolog i dialog
Formy řečí:
- přímá i nepřímá, polopřímá („S tím si ale teď hlavu lámat nebude.“)
Obsah knihy:
Santiagovi, mladému pastýři, se dvakrát po sobě zdá sen. Ve snu se nachází poklad u pyramid. Santiago chce svému snu porozumět, a proto vyhledá cikánku. Cigánka mu řekne, až jde za svým snem a najde tak svůj Osobní příběh. Santiago tomu nevěří, ale když potká starého moudrého krále, který mu řekne to samé, vytuší, že to jsou znamení. Začne věřit, že svůj Osobní příběh naplní. Rozhodne se jít za svým snem. Prodá své stádo ovcí, aby měl na cestu do Egypta. Vydává se na cestu ze Španělska. VEgyptě je ale okraden o peníze a peněz nemůže pokračovat vcestě kpyramidám do pouště. Vyhledá si práci u sklenáře, kde pracuje jako prodavač vjeho krámě. Sklenář je typ člověka, který má svůj Osobní příběh. Jeho snem bylo uskutečnit cestu do Mekky. Ale tento sen odložil několikrát kvůli svému krámku. Zde si Santiago uvědomí důležitost svého Osobního příběhu. A vydělanými penězi se znovu vydává na cestu. Putuje skaravanou do pouště, zde potkává Angličana, který se chce stát alchymistou. Angličan je velmi horlivý. Přečetl již spousty knih, ale ještě nikdy se mu nepovedlo proměnit olovo ve zlato. Proto se rozhodl vyhledat alchymistu, který bydlí voáze, která je po cestě kpyramidám. Voáze se setkává Santiago sženou Fatimou. Zamilují se do sebe a Santiago slíbí Fátimě, že až najde poklad, tak se kní vrátí. Jelikož Santiago umí číst znamení. Vyčte zjednoho znamení nebezpečí a zachrání tak oázu před jezdci. Santiago se zde také setkává salchymistou, který se stane jeho průvodcem kpyramidám a naučí ho řeč pouště. Santiago doputuje kpyramidám, kde ale nenachází poklad. Naopak je ztlučen a znova okraden. Jeden zmužů se mu posmívá. Řekl mu, že se mu zde zdál sen, že někde ve Španělku je ukrytý poklad, ale není takový blázen, aby tam jel. Tehdy Santiago vše pochopí a vydá se na cestu zpět do Španělska a vyhledá strom, pod kterým se mu sen zdál. Nachází poklad.
Kompoziční plán:
- Objevuje se zde kompozice chronologická a vněkterých částech knihy retrospektivní (vzpomínání).
- Kniha psána krátkými větami, jednoduchým jazykem, pohádkovou formou.
- Kniha obsahuje prolog, epilog, první a druhou část. Je rozčleněna do jednotlivých kapitol.
Citace působivé nebo významné pasáže:
Při setkání Santiaga stajemným starým mužem (král):
„Jsou to síly, které se zdají zlé, ale v podstatě tě učí, jak máš uskutečnit svůj Osobní příběh. (velké písmeno zdůrazňuje slovo). Připravují tvého ducha a tvou vůli, protože na této planetě platí jedna veliká pravda: ať jsi kdokoli a děláš co*koli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.“ „I kdyby to třeba bylo jen chodit po světě? Nebo vzít si dceru obchodníka s látkami?“ „Nebo hledat poklad. Duše světa se živí štěstím lidí. (personifikace) Anebo naopak neštěstím, závistí, žárlivostí. Splnit svůj Osobní příběh je jedinou povinností člověka. Vše je jedno. A když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.“ (velmi známá citace zCoelhova díla)
